Na známosť sa všetkým dáva,

že na zámku bude veľká sláva.

Veľavážené dámy a pánov,

pozýva rod Potockých,

do vznešených komnát zámockých.

K udalosti veľkolepej nevídanej

na oslavu našej milostivej cisárovnej.

Grófstvo haličského panstva, rod Potockých,

pozýva všetkých urodzených pánov a panie

do komnát zámockého hotela Galicia Nueva

v sobotu 16. februára roku pána 2019,

pri príležitosti osláv výročia narodenia

našej milostivej cisárovnej Márie Terézie.

Kostýmy

Svoje kostýmy môžete vyberať v duchu módy 18., 19. a 20. storočia.

Povoleným dress code je aj white tie a black tie.

Ak si dámy vejáre a bálové masky zabudnú
 
v mene regenta grófskeho dvora
 
poskytnuté priamo na zámku budú.

Fotografie z neopakovateľného, prvého Tereziánskeho bálu,

ktorý sa konal 10. februára 2018

si môžete pozrieť vo Foto & Video galérii

podujatí zámockého hotela Galicia Nueva.

Milé poďakovanie od váženého hosťa Tereziánskeho bálu 2018

Vážené dámy, vážení pánové, moji milí,

to sobotní ráno, dne února desátého, léta páně 2018 nebylo tak úplně všední jako má jiná sobotní rána. Za okny bylo očividně chladno, ale svítilo sluníčko.  Hezký pohled, sám o sobě navozující příjemnou atmosféru. Ty milé chvíle umocnilo i sluníčko v mé duši a také trocha napětí v mé mysli. Rád objevuji a poznávám nové a příjemné. Neznámá místa, dosud utajené kulinářské speciality, lahodná vína, ale především lidičky. Ženy a muže s neotřelým pohledem na život a na svět. Nejraději mám sebevědomé a přitom pokorné a skromné bytosti, které neztrácejí čas lkaním nad nepřízní osudu, ale jež svým vlastním přičiněním jej, třeba i za pomoci Boží, přetvářejí k obrazu svému a nás ostatní tak dokáží pro něco smysluplného nadchnout, něčím obohatit anebo potěšit.

Sluníčko v duši a malinko napětí v mé mysli v to nevšední sobotní ráno jsem měl proto, protože jsem se od srdce  těšil na první Tereziánský bál ve vašem zámeckém hotelu Galicia Nueva. Pozvání na takový bál a v takovémto místě, pro mne bylo opravdu nečekané a milé překvapení, ale zcela upřímně to pro mne byla také velká pocta. Hotel jsem v minulosti již jednou navštívil a maškarních bálů jsem již zažil mnoho, ale správně jsem ihned vytušil, že tohle pro mne bude neobyčejný večer. Patřičně jsem se věnoval přípravě a strávil ve dvou dnech několik hodin v autě při hledání vhodného kostýmu a následně při zajištění jeho nezbytných úprav, neb diplomaticky řečeno, moje postava vpravdě není typicky konfekční. Ale od samého počátku jsem si byl jist, že mi ta námaha stojí za to. Víte, z hloubi mé duše: “Stoupat po zámeckých schodech s noblesní dámou po svém boku, projít se chodbami a zákoutími zámeckého hotelu a znovu mít možnost pokochat se pohledem na fragmenty zachovalých středověkých maleb na stěnách,  nechat pohladit své smysly tóny operních árií v podání úžasné umělkyně  a také si zatančit valčík ve víru dobových tónů živého orchestru v okouzlujícím prostředí dvorany plné dam a dvořanů v róbách a fracích, jsouce také náležitě přioděn“, to byla pro mne veskrze okouzlující a dech beroucí představa.

Tento můj sen se večer zcela naplnil a třešinkou na tomto úchvatném dortu emocí a vjemů pro mne byli lidé. Vaši milí hosté, s nimiž jsem měl tu čest pohovořit a z nichž někteří neváhali urazit i opravdu hodně přes tisíc kilometrů k vám na bál v jeden den a hned následující den tu dlouhou cestu zase zpátky k sobě domů, pak také opravdový kouzelník a skutečný nebo snad až neskutečný orchestr, v jehož neuvěřitelném podání zazněly skladby od vážné hudby po metalové balady, profesionální moderátor a fantastická operní pěvkyně, oku lahodící tanečnice a brilantní tanečníci, a v neposlední ředě vy všichni, kteří jste se na tomhle malém kouzlu spolupodíleli. Bylo úžasné sledovat i personál v dobovém oděvu, který snad nikdy od počátku až do samého konce plesu ve velmi pozdních nočních hodinách neopomněl opětovat úsměv ani při jeho tvrdé práci v upřímné snaze o dokonalou obsluhu, takže jsme s nadhledem brali jako snahu o co nejlepší péči i to, když nás z důvodu většího místa obsloužil zleva a nebo nám dvakrát po sobě uklidil rozpité skleničky téměř plné lahodných moků, takže jsme si alespoň mohli v klidu objednat čerstvý alkohol a nemuseli se obávat toho, že nám vyvětrá, než si s radostí rozverně zatančíme. Prostě skvělé, skvělé, skvělé.

Večer u prohýbajících se švédských stolů i ráno u opulentní snídaňové nabídky jsem slyšel od svých nových přátel mnoho chvalozpěvů a obdivu nad tím, do jakých detailů a maličkostí byla tahle akce připravena a sám jsem se podivoval tomu, kde se vzala ta láskyplná atmosféra a úžasná pohoda. A pak mi to docvaklo. Těsně před odjezdem z hotelu, při loučení s organizátory a vznešenými dámami z rodu Forgáčů, jež dodaly celé akci pověstnou historickou patinu. Původní vlastníci a nový pan majitel, představitelé různých světů a jiných historických konsekvencí. První se s předky podíleli na vytvoření něčeho nádherného a dnešní vlastník pozvedl pomyslný štafetový kolík a spolu s ním i z ruin obnovuje lesk a slávu starých dobrých časů. Žádná kouzelná hůlka a žádná magická zaříkávadla. Všude okolo výsledky tvrdé práce, neuvěřitelné buldočí vytrvalosti a neutuchající pramen inspirace hodný umělce. Starý a nový svět v tom krátkém okamžiku loučení propojila charizmatická noblesa a velkorysost.

Na tom malém kousíčku světa na kopci u Lučence se na okamžik opět jednou úspěšně střetla historie se současností a přetavila se v naději do budoucna. Jsem nadšený z toho, co jste dokázali, vy všichni v této historické linii od prapůvodních majitelů přes ty současné, až po posledního pacholka neb děvečku, či číšníka nebo paní uklízečku. Zcela neskromně bych vás všechny rád oslovil a vyjádřil vám své poděkování a také vám všem popřál mnoho osobních i pracovních úspěchů a pevné zdraví, abyste opravdu dokázali jako jen ti nejlepší z nejlepších opakovat svůj úspěch zas a znova, a přivedli tak na svět tradici Tereziánských bálů v Galicii Nuevě, které budou po pokolení zaplavovat endorfiny jejich účastníky stejně intenzivně, jako se to stalo nám v onu, věřím, památnou sobotu, dne února desátého, léta páně 2018.

Psáno v Nitře, 21. února 2018.

S pokorou a v úctě k vám, děkuji vám všem.

Radek Šula